ZSV - FORMY STÁTU
17. 9. 2011
1) PODLE FORMY VLÁDY
a. Monarchie
i. Absolutistická – např. Saúdská Arábie
ii. Konstituční – Belgie, Nizozemí, Monako, Švédsko, Dánsko...
- Většinou se neliší od moderního demokratického státu
b. Republika – v čele prezident + výkonná moc
i. Prezidentská – prezident má více pravomocí (v každém státě trošku jiné)
- Prezident vždy zastupuje stát na důležitých jednáních
- Např. Finsko, Francie, USA
ii. Parlamentní – na mezinárodních jednáních stát zastupuje premiér nebo ministři
c. Oligarchie – vláda skupiny, která vykazuje stejné charakteristické znaky
i. Aristokracie – např. Polsko (v dějinách)
- Vláda šlechty, panovník má mizivou moc => stát není moc silný (moc je roztříštěná po celém území)
ii. Plutokracie – vláda nejbohatších
- V dějinách italské renesanční státy (např. Benátky, Janov)
d. Teokracie – někdy ani není považována za formu vlády
- Vláda církve
- Írán, Vatikán
2) PODLE ÚZEMNÍ ORGANIZACE STÁTU
a. Unitární = jednotné státy (tvořené jen jedním státem)
i. Centralizované – mizivá míra samostatných celků, všechno řízeno z jediného centra
ii. Decentralizované – např. ČR – máme kraje, které mají svou samosprávu, vydávají vyhlášky, které jsou sice podřízeny společnému zákonu, ale mohou se kraj od kraje lišit a upravovat své vnitřní záležitosti (např. žákovské jízdné ve Středočeském kraji)
b. Složené státy
i. Federace – je těsnější, každý stát má svou vlastní vládu, zákony, ale mají i centrální společnou vládu, společného prezidenta (panovníka), finanční a zahraniční politiku, měnu a armádu (ČR bude jednat s USA a ne s konkrétním státem USA – federace vystupují jako jednotný celek)
ii. Konfederace – za nějakým cílem (např. obrana) se spojí více států, ale drží si zároveň svou samostatnost (nemají společnou vládu atp.)
- Nemají dlouhé trvání, buď skončí opět jako jednotlivci nebo jako federace
- Např. svaz po rozpadu SSSR, můžeme říci i EU
- Švýcarsko bylo dříve konfederací, pak se stalo federací (ale v názvu má pořád konfederace)
3) PODLE NÁRODNOSTNÍCH PRINCIPŮ
a. Národní stát – jedna národnost převažuje, má významný podíl na moci
- Dánsko, Portugalsko, ČR (sice třeba u nás je početná národnostní menšina, ale nepodílí se na moci, nemá vlastní politickou stranu ani nic podobného, navíc se při sčítání lidu nehlásí ke své národnosti)
b. Stát s významnou národnostní menšinou – národnostní menšina se podílí na moci, má třeba i politickou stranu (v Evropě Slovensko – má Maďary)
c. Dva a více národů – národy jsou všechny dost silné, žádný není silnější než ty ostatní
- Poznáme je i podle toho, že mají více úředních jazyků
- Švýcarsko, Belgie. Finsko
d. Občanský stát – národnost jde úplně do pozadí
- Občanství je nadřazené národnosti
- Multikulturní státy
- Např. USA
4) PODLE STÁTNÍHO REŽIMU
a. Demokratický
b. Diktátorský
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář