Kartografická zobrazení
28. 12. 2010
KARTOGRAFICKÁ ZOBRAZENÍ
- Máme různé zobrazovací plochy pro různé oblasti světa; existuje totiž zkreslení délkojevné, úhlojevné a plochojevné; pomocí různých zobrazovacích ploch pro různá území můžeme tato zkreslení „minimalizovat“.
- Pro každé zobrazení máme polohu vodorovnou, příčnou a obecnou (vysvětlení snad dodám níže).
1. AZIMUTÁLNÍ ZOBRAZENÍ = rovinné – vezmu papír, položím ho na zeměkouli a plocha pod ním se mi na něj jakoby obtiskne
- Hlavně pro polární oblasti (= vodorovná poloha, „papír“ je ve vodorovné poloze, když ho přiložím na pól; příčná poloha by byla, kdybych ho přiložila někam na rovník, obecná, kdybych ho přiložila na libovolný bod).
- Místem dotyku je jeden jediný bod ) - většinou ten pól.
- Rovnoběžky se zobrazí jako soustředné kružnice
- Poledníky se zobrazí jako paprsky vycházející z bodu dotyku.
- Na okrajích je hodně nepřesné.
2. VÁLCOVÉ ZOBRAZENÍ – mapou je vlastně rozbalený plášť válce
- Pláštěm válce obalím zeměkouli, plochy pod ním se na něj zase obtisknou.
- Poledníky se zobrazí jako svislé čáry, rovnoběžky jako vodorovné čáry (vznikne čtvercová síť).
- Místem dotyku je pro vodorovnou polohu rovník (to je nejčastější poloha).
- Nejpřesnější je u rovníku (u bodu dotyku), na krajích hodně nepřesné.
- Např. pro zobrazení celého světa – časová pásma.
3. KUŽELOVÉ ZOBRAZENÍ – mapou je rozbalený plášť kuželu
- Kuželem „přiklopím“ část zeměkoule.
- Místem dotyku je pro vodorovnou polohu jakákoli rovnoběžka (kromě rovníku, to by už bylo válcové zobrazení).
- Např. mapy světadílů.
- Hodně přesné zobrazení, asi nejčastější zobrazení.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář