Dějepis - Lucemburkové
Po smrti Václava III. (zavražděn v Olomouci, když jel potlačit povstání do Polska, v roce 1306) Přemyslovci vymírají po meči a zůstává tu:
- Anna Přemyslovna s Jindřichem Korutanským
- Eliška Rejčka s Rudolfem Habsburským ( ten brzy zemře)
- Eliška Přemyslovna s Janem Lucemburským
V letech 1306 - 1310 vládne chvíli Jindřich Korutanský, pak Rudolf Habsburský a pak zase Jindřich Korutanský.
1310 - nastupuje Jan Lucemburský (Lucemburkové jsou "výhodní" <= mají císaře)
- inaugurační diplom (musí ho podepsat šlechtě - šlechta si ho zvolila, proto on nemá absolutní moc, kterou by měl dědičný panovník)
1346 - bitva u Kresčaku (součást Stoleté války) - Jan Lucemburský umírá
KAREL IV. - STAVITEL
- 1348 - Univerzita Karlova ( => přísun vzdělanosti a peněz do Prahy)
- most, Nové Město pražské, karlštejn, chrám sv. Víta, kostel Panny Marie Sněžné atd.
KAREL IV. A SVATÁ ŘÍŠE ŘÍMSKÁ
- 1355 - Zlatá bula Karlova - při volbě německého krále (kterého pak papež korunuje na císaře SŘŘ stači k jeho zvolení hlasy čtyř kurfiřtů ze sedmi (= nadpoloviční většina)
+ České země mají výsadní postavení v rámci SŘŘ, čeština = důležitý jazyk
- platí až do roku 1806 (konec SŘŘ)
KAREL IV. A ČESKÉ ZEMĚ
- soustátí ZEMĚ KORUNY ČESKÉ = Čechy, Morava, Slezsko, Braniborsko, Lucembursko, Horní a Dolní Lužice (o Braniborsko a Lucembursko jsme přišli ještě za vlády Lucemburků)
- MAJESTAS CAROLINA - list omezující moc šlechty - protože se šlechta bouřila, Karlovi to nakonec "omylem spadlo do ohně a shořelo
1344 - arcibiskupství v Praze (1. arcibiskup = Arnošt z Pardubic)
1378 - Karel IV. umírá
VÁCLAV IV.
- všechny tituly a posty mu zajistil otec, takže mu to spadlo do klína a "nevážil si toho".
- bratr Zikmund vládne v Uhrách, je schopnější a Václav ho štve svou ůneschopností"