Biologie - STONEK
4. 11. 2010
STONEK
– nadzemní i podzemní část rostliny
drží listy, květy, plody
– spojuje kořeny s ostatními částmi
– slouží k fotosyntéze
– zásobní funkce, asimilační funkce (asimilace=fotosyntéza)
– každý stonek má KOLÉNKA (=nodi) a ČLÁNKY (= internodia)
– kolénka někde nejsou vidět, články jsou části mezi kolénky
DRUHY STONKŮ
1. bylinné – většinou u jednoletých rostlin (nebo vytrvalé, které se každý rok „obnovují“)
1. lodyha = nejlepší stonek - listy rostou po celém stonku, který nedřevnatí; může být přímý, poléhavý, popínavý, s úponky – např. máta, heřmánek
2. stvol – všechna kolénka jsou „na zemi“, listy jsou také u země, stonek je bezlistý – např. prvosenka jarní, smetanka lékařská
3. stéblo – dutý stonek s výraznými kolénky – obilí, bambus (trávy)
4. šlahouny – plazivé stonky, které někde zakoření – zelenec, jahoda
5. oddenky – plazivé podzemní stonky – pýr plazivý, konvalinka, leknín
2. dřevité
1. stromy
2. keře
3. polokeře – třeba borůvka – vrchní „větve“ nejsou dřevnaté a opadávají spolu s listy
VĚTVENÍ STONKŮ
– týká se hlavně dřevin
1. vidličnaté – jmelí, plavuně – nezajišťuje růst do výšky, ale do šířky (cesta se vždy rozdvojí)
2. hroznovité – srk – je zde dominantní pupen (vrchol), vedlejší větve ho nikdy nepřerostou
3. vrcholičnaté – ovocné stromy
HOSPODÁŘSKÉ VYUŽITÍ STONKŮ
potraviny – chřest, bambusové výhonky
krmivo – tráva, obilí, hrách, jetel
průmyslová surovina – bambus, len, dřevo, konopí, cukrová třtina
léčivky – pampeliška, máta
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář