Biologie - KOŘEN
4. 11. 2010
VEGETATIVNÍ ČÁSTI ROSTLIN
= růstové části – kořen, stonek, list
GENERATIVNÍ ČÁSTI ROSTLIN
= ty, co slouží k rozmnožování (květ, plod)
KOŘEN
– v našich podmínkách podzemní část
– v tropech to (většinou) je nadzemní část (je tam moc stromů, které stíní, rostlina musí nachytat světlo co největší částí, navíc je tam vlhký vzduch, takže vodu bere ze vzduchu a ne způdy, takže v půdě potřebuje jen minimum kořenů na uchycený)
funkce:
1. skladiště zásobních látek
2. příjem vody a minerálů
3. ukotvení rostliny
4. rozmnožování a šíření (jen některé – plevel, pampelišky, sedmikrásky – stačí, aby v půdě zůstal kousek kořínku a roslina se dokáže obnovit)
RADIKULA = první kořínek klíčící rostliny (stane se z ní hlavní kořen)
SOUSTAVY KOŘENŮ:
1. ALLORHIZIE – má hlavní kořen, ze kterého vyrůstají postranní kořínky (většina rostlin)
2. HOMORHIZIE = svazčitý kořen – hlavní kořen zanikne, zůstanou jen rovnocenné postranní kořínky (mít hlavní kořen znamená produkovat hodně energie na jeho údržbu, některým rostlinám se to nevyplatí – palmy, trávy, cibulovité rostliny)
METAMORFOZY (= PŘEMĚNY) KOŘENE
1. sací kořeny – např. orsej jarní – kořenové vlášení, příjem živin rozpuštěných ve vodě
2. zásobní kořeny – např. mrkev – hlavní kořen je „nadopovaný energií“ - mrkev, kořenové hlízy, bulvy,...
3. vzdušné kořeny – např. monstera – příjem vzdušné vody v pralese – jsou nad zemí
4. příčepivé kořeny – např. břečťan, psí víno
5. haustoria – např. jmelí a jiní paraziti – vysávají živiny z hostitele
6. stahovací kořeny – např. celer – během růstu zatahuje rostlinu do půdy
7. dýchací kořeny – u bažinatých rostlin, jsou nad bažinou
8. chůdové kořeny – např. olše lepkavá – dýchací a upevňovací funkce v měkké, příliš vlhké půdě
9. symbiotické kořeny bobovitých rostlin – viz hlízkové bakterie
HOSPODÁŘSKÉ VYUŽITÍ KOŘENE
potraviny – mrkev, celer
krmivo – řepa, brambory, pampelišky
průmyslová surovina – řepa
léčivky – čekanka, křen, kostival
Stižmnodt
(Kunhuta, 2. 3. 2022 10:34)